8Jak to, že tedy každý slyšíme svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili?
9Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judska i Kappadokie, Pontu a Asie,
10Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, Židé i proselyté,
11Kréťané i Arabové - slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!”
12A tak všichni žasli a bezradně říkali jeden druhému: “Co má tohle znamenat?”
13Jiní se ale posmívali a říkali: “Jsou opilí novým vínem!”
14Petr však spolu s jedenácti povstal, pozvedl svůj hlas a promluvil: “Muži z Judska i všichni, kteří přebýváte v Jeruzalémě, toto ať je vám známo a vyslechněte má slova:
15Jistěže tito nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je teprve třetí denní hodina!
16Ale toto je to, co bylo předpověděno ústy proroka Joele: