Skutky apoštolské 27:9-20

⁹Když pak uběhlo mnoho času a plavba již byla nebezpečná (protože už minul i Půst), Pavel jim domlouval:

¹⁰“Muži, vidím, že tato plavba skončí neštěstím a velikou škodou nejen na lodi a nákladu, ale i na našich životech!”

¹¹Ale setník více důvěřoval kormidelníkovi a majiteli lodi, než tomu, co říkal Pavel.

¹²A protože přístav nebyl vhodný k přezimování, většina radila, aby se odtud vyplulo, zda by nějak nemohli k přezimování dorazit do krétského přístavu Fénix, čelícího jihozápadnímu i severozápadnímu větru.

¹³A když začal lehce vanout jižní vítr, zdálo se jim, že se mají držet svého předsevzetí, a tak zvedli kotvy a pluli těsně podél Kréty.

¹⁴Zanedlouho však od ní udeřil bouřlivý vítr zvaný Euroklydon,

¹⁵a když jím byla loď uchvácena a nemohla tomu větru odolat, nechali jsme se unášet.

¹⁶Dostali jsme se pak do závětří jednoho ostrůvku zvaného Klauda, kde jsme stěží byli schopni ovládnout člun.

¹⁷Když ho vytáhli na palubu, použili pomocných prostředků k podvázání lodi a ve strachu, aby nenarazili na syrtskou mělčinu, spustili plachtu a tak se nechali unášet.

¹⁸A když námi bouře velice zmítala, začali druhého dne vyhazovat náklad.

¹⁹A třetího dne jsme vlastníma rukama vyhodili vybavení lodi.

²⁰Když se pak po mnoho dní neukazovalo slunce ani hvězdy a doléhala na nás nemalá bouře, ztrácela se nakonec všechna naděje, že se zachráníme.