5Shledali jsme totiž, že tento muž je jako mor. Rozněcuje nesváry mezi všemi Židy po celém světě a je vůdcem té sekty nazaretských.
6Dokonce se pokusil znesvětit chrám! Zajali jsme ho tedy a chtěli jsme ho soudit podle našeho Zákona.
7Přišel však velitel Lysiáš, s velikým násilím nám ho vzal z rukou
8a přikázal, aby jeho žalobci přišli k tobě. Když ho vyslechneš, budeš se od něho moci sám dovědět o tom všem, z čeho jej obviňujeme.”
9A s tím souhlasili i Židé a tvrdili, že je to tak.
10Když mu tedy vladař pokynul, aby mluvil, Pavel odpověděl: “Jelikož vím, že jsi již mnoho let soudcem tohoto národa, budu se hájit s dobrou myslí,
11protože ti může být známo, že to není více než dvanáct dní, co jsem přišel do Jeruzaléma, abych se poklonil Bohu.
12A nenalezli mě, jak se s někým dohaduji v chrámu nebo působím pozdvižení v zástupu nebo v synagogách nebo ve městě.
13A to, z čeho mě teď obviňují, ani nemohou prokázat.
14Vyznávám však před tebou, že podle té cesty, kterou nazývají sektou, tak sloužím Bohu našich otců: věřím všemu, co je napsáno v Zákoně a v Prorocích.
15A mám v Bohu naději, kterou chovají i oni sami, že nastane vzkříšení spravedlivých i nespravedlivých.
16Proto se sám snažím o to, abych měl vždycky čisté svědomí před Bohem i před lidmi.
17Po mnoha letech jsem tedy přišel, abych svému národu přinesl almužny a oběti,
18při čemž mě někteří Židé z Asie nalezli v chrámu očištěného, ne se zástupem ani s pozdvižením.
19Ti by měli stát před tebou a žalovat, pokud proti mně něco mají.
20Anebo ať tito sami řeknou, zda na mně, když jsem stál před veleradou, našli nějakou nepravost,