Skutky apoštolské 20:17-35

¹⁷Z Milétu tedy poslal zprávu do Efezu a zavolal k sobě starší církve.

¹⁸Když k němu přišli, řekl jim: “Vy víte, jak jsem byl s vámi po všechen ten čas od prvního dne, kdy jsem přišel do Asie:

¹⁹Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou a s mnoha slzami a zkouškami, které na mě přicházely skrze úklady Židů;

²⁰jak jsem neopomněl nic užitečného, abych vám to neoznámil a neučil vás veřejně i po domech;

²¹jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána, Ježíše Krista.

²²A hle, já nyní jdu, puzen Duchem, do Jeruzaléma a nevím, co se mi v něm má stát,

²³mimo to, že mi Duch Svatý v každém městě vydává svědectví, že mě čekají pouta a soužení.

²⁴Ale já na to nic nedbám, ani si necením své duše víc, než abych s radostí dokončil svůj běh a službu, kterou jsem přijal od Pána Ježíše: abych vydával svědectví evangeliu Boží milosti.

²⁵A hle, já nyní vím, že vy všichni, mezi kterými jsem chodil a kázal o Božím království, již nikdy nespatříte mou tvář.

²⁶Proto vám dnešní den vydávám svědectví, že jsem čistý od krve všech lidí,

²⁷protože jsem neopomněl oznámit vám veškerou Boží vůli.

²⁸Dbejte tedy na sebe i na celé stádo, nad nímž vás Duch Svatý ustanovil biskupy, abyste pásli Boží církev, kterou získal svou vlastní krví.

²⁹Já totiž vím, že po mém odchodu mezi vás vstoupí draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo.

³⁰I z vás samotných povstanou muži, kteří budou mluvit převrácené věci, aby strhli učedníky za sebou.

³¹Proto bděte a pamatujte, že jsem po tři roky nepřestával dnem i nocí se slzami napomínat jednoho každého z vás.

³²A nyní vás, bratři, svěřuji Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vás vybudovat a dát vám dědictví mezi všemi posvěcenými.

³³Od nikoho jsem nechtěl stříbro, zlato ani roucho.

³⁴Však sami víte, že to, co jsem potřeboval já i ti, kdo byli se mnou, obstarávaly tyto ruce.

³⁵Ve všem jsem vám ukázal, že máme takto pracovat, podporovat slabé a pamatovat na slova Pána Ježíše, protože on řekl: ‘Požehnanější je dávat, než dostávat.’”