32A jedni křičeli to, druzí ono, protože shromáždění bylo zmatené a mnozí ani nevěděli, proč se sešli.
33Potom ze zástupu vytáhli Alexandra, kterého Židé postrčili dopředu. Alexandr tedy pokynul rukou a chtěl před lidem pronést obhajobu.
34Když ale poznali, že je to Žid, vydali všichni jeden hlas a křičeli asi dvě hodiny: “Veliká je efezská Artemis!”
35A když městský sekretář upokojil zástup, řekl: “Muži efezští, kdo z lidí by nevěděl, že město Efezských je strážcem chrámu veliké bohyně Artemis a její sochy, která spadla z nebe?
36A poněvadž jsou tyto věci nepopiratelné, je třeba, abyste zachovali klid a nedělali nic ukvapeného.