Skutky apoštolské 13:4-45

⁴Oni tedy, vysláni Duchem Svatým, přišli do Seleukie a odtud odpluli na Kypr.

⁵A když dorazili do Salaminy, kázali Boží slovo v židovských synagogách; a měli s sebou i Jana jako pomocníka.

⁶A když ten ostrov prošli až do Páfu, nalezli jakéhosi čaroděje, židovského falešného proroka jménem Barjezus.

⁷Ten byl u místodržitele Sergia Pavla, rozumného muže, který si zavolal Barnabáše a Saula, protože toužil slyšet Boží slovo.

⁸Ale Elymas, ten čaroděj (tak se totiž překládá jeho jméno), jim odporoval a snažil se odvrátit místodržitele od víry.

⁹Tehdy byl Saul, zvaný také Pavel, naplněn Duchem Svatým, upřeně na něj pohlédl

¹⁰a řekl: “ďáblův synu, plný vší lsti a vší ničemnosti, nepříteli veškeré spravedlnosti, copak nepřestaneš převracet Pánovy přímé cesty?

¹¹A hle, Pánova ruka je nyní na tobě a budeš slepý a neuvidíš slunce až do uloženého času!” A ihned na něj padla mlha a tma a on začal chodit kolem a hledat, kdo by ho vedl za ruku.

¹²Když tedy místodržitel uviděl, co se stalo, uvěřil a žasl nad Pánovým učením.

¹³Když pak Pavel a ti, kdo byli s ním, vypluli z Páfu, dorazili do Perge v Pamfylii. Jan však od nich odešel a vrátil se do Jeruzaléma.

¹⁴Oni tedy šli z Perge dál a přišli do Antiochie Pisidské. v sobotní den vešli do synagogy a posadili se.

¹⁵A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim představení synagogy se slovy: “Bratři, jestliže máte pro lid nějaké slovo povzbuzení, mluvte.”

¹⁶Pavel tedy vstal, pokynul rukou a řekl: “Izraelité a vy, kdo se bojíte Boha, slyšte:

¹⁷Bůh tohoto lidu, Izraele, vyvolil naše otce a pozdvihl tento lid, když pobýval v egyptské zemi, a vyvedl je z ní svou vztaženou paží.

¹⁸Po dobu čtyřiceti let snášel jejich způsoby na poušti,

¹⁹a když vyhladil sedm národů v zemi Kanán, rozdělil jim jejich zem losem.

²⁰Potom jim asi po čtyři sta padesát let dával soudce až do proroka Samuele.

²¹Tehdy žádali o krále a Bůh jim dal Saula, syna Kísova, muže z pokolení Benjamínova, na čtyřicet let.

²²Potom ho odstranil a pozdvihl jim za krále Davida, kterému také vydal svědectví, když řekl: ‘Nalezl jsem Davida, syna Isajova, muže podle svého srdce, který naplní všechnu moji vůli.’

²³Z jeho semene Bůh podle zaslíbení vzbudil Izraeli Spasitele - Ježíše,

²⁴před jehož příchodem kázal Jan všemu lidu Izraele křest pokání.

²⁵A když Jan dokončoval svůj běh, říkal: ‘Já nejsem ten, za kterého mě pokládáte, avšak hle, přichází po mně. Jemu nejsem hoden ani rozvázat obuv na nohou.’

²⁶Bratři, synové rodu Abrahamova a kdokoliv se mezi vámi bojí Boha, vám bylo posláno toto slovo spasení.

²⁷Obyvatelé Jeruzaléma ani jejich vůdcové ho totiž nepoznali a odsoudili a tak naplnili hlasy Proroků, kteří se čtou každou sobotu.

²⁸I když na něm nenašli žádnou smrtelnou vinu, žádali Piláta, aby byl usmrcen.

²⁹A když naplnili všechno, co o něm bylo napsáno, sňali ho ze dřeva a položili do hrobu.

³⁰Ale Bůh ho vzkřísil z mrtvých

³¹a on se po mnoho dní ukazoval těm, kteří s ním přišli z Galileje do Jeruzaléma; ti jsou teď jeho svědky před lidem.

³²A my vám kážeme dobrou zprávu: to zaslíbení, dané našim otcům.

³³Bůh je splnil nám, jejich synům, když vzkřísil Ježíše, jak je také napsáno ve druhém Žalmu: ‘Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.’

³⁴A že ho vzkřísil z mrtvých, aby se už nikdy nevrátil k porušení, řekl takto: ‘Dám vám svatá a jistá požehnání Davidova.’

³⁵Proto říká i jinde: ‘Svému Svatému nedáš spatřit porušení.’

³⁶David zajisté, když posloužil Boží vůli ve svém pokolení, zesnul a byl připojen ke svým otcům a spatřil porušení.

³⁷Ten, kterého Bůh vzkřísil, však porušení nespatřil.

³⁸Proto ať je vám známo, bratři, že skrze něj se vám prohlašuje odpuštění hříchů.

³⁹A od všeho, od čeho jste nemohli být ospravedlněni Mojžíšovým zákonem, je skrze něj ospravedlněn každý, kdo věří.

⁴⁰Dejte tedy pozor, aby na vás nepřišlo to, co je napsáno v Prorocích:

⁴¹‘Hleďte, pohrdavci, užasněte a rozplyňte se; neboť já dělám za vašich dnů dílo, dílo, jemuž neuvěříte, ani kdyby vám o něm někdo vypravoval.’”

⁴²Když potom vycházeli z té židovské synagogy, prosili pohané, aby jim ta slova mluvili i příští sobotu.

⁴³A když bylo shromáždění rozpuštěno, mnozí Židé a zbožní proselyté šli za Pavlem a Barnabášem, kteří k nim mluvili a přesvědčovali je, aby zůstávali v Boží milosti.

⁴⁴Následující sobotu se pak sešlo téměř celé město, aby slyšeli Boží slovo.

⁴⁵A když Židé spatřili ty zástupy, byli naplněni závistí a s odporem a rouháním mluvili proti tomu, co říkal Pavel.