Přísloví 30:8-16

⁸Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,

⁹Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.

¹⁰Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.

¹¹Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹²Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.

¹³Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.