Přísloví 30:14-33

¹⁴Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.

¹⁵Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:

¹⁶Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.

¹⁷Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

¹⁸Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:

¹⁹Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.

²⁰Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.

²¹Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:

²²Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;

²³Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.

²⁴Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:

²⁵Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;

²⁶Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;

²⁷Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;

²⁸Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.

²⁹Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:

³⁰Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;

³¹Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.

³²Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.

³³Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.