Přísloví 27:4-18

⁴Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?

⁵Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.

⁶Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.

⁷Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.

⁸Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.

⁹Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.

¹⁰Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.

¹¹Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.

¹²Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.

¹³Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.

¹⁴Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.

¹⁵Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;

¹⁶Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.

¹⁷Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.

¹⁸Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.