11Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.
21Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
Přísloví 27
Přísloví 27:11-22