1Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Přísloví 20
Přísloví 20:1-9