10Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Přísloví 19
Přísloví 19:10-22