13Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Přísloví 16
Přísloví 16:13-33