7Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Přísloví 11
Přísloví 11:7-24