Lukáš 22:14-60

¹⁴A když přišla ta chvíle, posadil se za stůl a dvanáct apoštolů s ním.

¹⁵Tehdy jim řekl: “Toužebně jsem si přál jíst s vámi tohoto beránka předtím, než budu trpět;

¹⁶neboť vám říkám, že už ho nebudu jíst, dokud nedojde naplnění v Božím království.”

¹⁷A když vzal kalich, vzdal díky a řekl: “Vezměte jej a rozdělte mezi sebou;

¹⁸neboť vám říkám, že už nebudu pít z plodu vinného kmene, dokud nepřijde Boží království.”

¹⁹A když vzal chléb, vzdal díky, rozlomil a dal jim ho se slovy: “To je mé tělo, které se dává za vás. To dělejte na mou památku.”

²⁰Tak vzal i kalich, když bylo po večeři, a řekl: “Tento kalich je ta nová smlouva v mé krvi, která se prolévá za vás.

²¹Ale pohleďte, ruka mého zrádce je se mnou na stole.

²²Syn člověka jde vskutku tak, jak je určeno, ale běda člověku, jímž je zrazován.”

²³A oni se začali mezi sebou dohadovat, kdo z nich že je ten, který se to chystá udělat.

²⁴Tehdy také mezi nimi nastal spor, kdo z nich se zdá být největší.

²⁵On jim však řekl: “Králové národů nad nimi panují a ti, kdo nad nimi užívají moci, jsou nazýváni dobrodinci.

²⁶Ale vy to tak nedělejte. Naopak, kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je vůdce, jako ten, který slouží.

²⁷Neboť kdo je větší - ten, který sedí, nebo ten, který slouží? Zdali ne ten, který sedí? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.

²⁸Vy jste se mnou zůstali v mých zkouškách

²⁹a já vám odkazuji království, jako ho můj Otec odkázal mně,

³⁰abyste jedli a pili za mým stolem v mém království a seděli na trůnech a soudili dvanáct pokolení Izraele.”

³¹Tehdy Pán řekl: “Šimone, Šimone, hle, Satan si vyžádal, aby vás tříbil jako pšenici.

³²Já jsem ale za tebe prosil, aby tvá víra nepřestala. A ty, až se jednou obrátíš, posiluj své bratry.”

³³A on mu řekl: “Pane, s tebou jsem připraven jít i do vězení, i na smrt!”

³⁴On však odpověděl: “Říkám ti, Petře, dnes se kohout neozve, dokud třikrát nezapřeš, že mě znáš.”

³⁵Tehdy jim řekl: “Když jsem vás poslal bez měšce, mošny a bez obuvi, měli jste snad v něčem nedostatek?” A oni řekli: “V ničem.”

³⁶Řekl jim tedy: “Ale teď, kdo má měšec, ať si ho vezme, podobně i mošnu; a kdo nemá, ať prodá svůj plášť a koupí si meč.

³⁷Říkám vám totiž, že se na mně musí splnit ještě toto Písmo: ‘Byl započten mezi zločince.’ Neboť to, co je napsáno o mně, se naplňuje.”

³⁸Oni tedy řekli: “Pane, pohleď, zde jsou dva meče. “A on jim řekl: “To stačí.”

³⁹Když pak vyšel ven, šel podle svého zvyku na Olivetskou horu a šli za ním i jeho učedníci.

⁴⁰A když přišel na místo, řekl jim: “Modlete se, abyste nevešli do pokušení.”

⁴¹Sám se pak od nich vzdálil asi co by kamenem dohodil, poklekl na kolena a modlil se:

⁴²“Otče, pokud chceš, odejmi ode mne tento kalich; ať se však nestane má vůle, ale tvá!”

⁴³Tehdy se mu ukázal anděl z nebe a posiloval ho.

⁴⁴Modlil se tedy ve smrtelném zápase ještě horlivěji a jeho pot začal být jako krůpěje krve stékající na zem.

⁴⁵Když potom vstal od modlitby a přišel k učedníkům, nalezl je spící zármutkem.

⁴⁶Řekl jim: “Jak to, že spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení.”

⁴⁷A když ještě mluvil, hle, zástup a jeden ze dvanácti, jménem Jidáš, šel před nimi a přiblížil se k Ježíši, aby ho políbil.

⁴⁸Ježíš mu však řekl: “Jidáši, polibkem zrazuješ Syna člověka?”

⁴⁹Když tedy ti okolo něj uviděli, k čemu se schyluje, řekli mu: “Pane, máme se bít mečem?”

⁵⁰Jeden z nich zasáhl otroka nejvyššího kněze a usekl mu pravé ucho.

⁵¹Ježíš však odpověděl: “Nechte už toho!” A dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.

⁵²Tehdy Ježíš řekl těm velekněžím a velitelům chrámové stráže a starším, kteří na něj přišli: “Vypravili jste se jako na zločince, s meči a holemi?

⁵³Každý den jsem s vámi býval v chrámu a nevztáhli jste na mě ruce. Ale toto je vaše hodina a vláda temnoty.”

⁵⁴A když ho zajali, vedli ho a přivedli do domu nejvyššího kněze. Petr ho ale zpovzdálí následoval,

⁵⁵a když uprostřed dvora zapálilioheň a společně se posadili, seděl Petr mezi nimi.

⁵⁶Jedna služebná si ho všimla, jak sedí u ohně, upřeně se na něj podívala a řekla: “Tenhle byl také s ním.”

⁵⁷Ale on ho zapřel. Řekl: “Ženo, já ho neznám!”

⁵⁸A když si ho po malé chvíli všiml jiný, řekl: “Ty jsi také jeden z nich.” Petr však řekl: “Člověče, nejsem!”

⁵⁹Když potom uplynula asi jedna hodina, začal někdo jiný tvrdit: “Opravdu, tenhle s ním byl také! Vždyť je také Galilejec!”

⁶⁰Petr však řekl: “Člověče, nevím, o čem mluvíš!” A vtom, když ještě mluvil, zakokrhal kohout