Lukáš 21:17-36

¹⁷A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.

¹⁸Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.

¹⁹V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

²⁰Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.

²¹A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.

²²Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.

²³Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.

²⁴I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.

²⁵A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,

²⁶Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.

²⁷A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.

²⁸A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše.

²⁹I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.

³⁰Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.

³¹Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.

³²Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.

³³Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

³⁴Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.

³⁵Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.

³⁶Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.