Lukáš 1:54-72

⁵⁴Přijal Izraele, služebníka svého, pamětliv jsa na milosrdenství své

⁵⁵(Jakož mluvil k otcům našim, k Abrahamovi a semeni jeho) na věky.

⁵⁶I zůstala Maria s ní asi za tři měsíce, a potom navrátila se do domu svého.

⁵⁷Alžbětě pak naplnil se čas, aby porodila; i porodila syna.

⁵⁸A uslyšeli sousedé a přátelé její, že Hospodin veliké učinil s ní milosrdenství své, i radovali se spolu s ní.

⁵⁹Stalo se pak v den osmý, přišli obřezovati dítěte, a nazývali jej jménem otce jeho Zachariášem.

⁶⁰Ale odpověděvši matka jeho, řekla: Nikoli, ale slouti bude Jan.

⁶¹I řekli k ní: Však nižádného není v rodu tvém, kterýž by sloul jménem tím.

⁶²I dávali návěští otci jeho, jak by ho chtěl nazývati.

⁶³A on požádav deštičky, napsal řka: Jan jest jméno jeho. I divili se všickni.

⁶⁴A ihned otevřela se ústa jeho a jazyk jeho, i mluvil, velebě Boha.

⁶⁵Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

⁶⁶A všickni, kteříž o tom slyšeli, skládali to v srdci svém, řkouce: I kteraké dítě toto bude? A ruka Páně byla s ním.

⁶⁷Zachariáš pak otec jeho naplněn jest Duchem svatým, a prorokoval řka:

⁶⁸Požehnaný Pán Bůh Izraelský, že jest navštívil, a učinil vykoupení lidu svému,

⁶⁹A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

⁷⁰Jakož mluvil skrze ústa proroků svých svatých, kteříž byli od věků,

⁷¹O vysvobození z nepřátel našich, a z ruky všech, kteříž nás nenáviděli,

⁷²Aby učinil milosrdenství s otci našimi, a rozpomenul se na smlouvu svou svatou,