49neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný, jehož jméno je svaté
50a jehož milosrdenství k těm, kteří se ho bojí, trvá od pokolení do pokolení.
51Svou paží dokázal moc, rozptýlil pyšné v myšlení jejich srdce.
52Mocné svrhl z trůnů a ponížené povýšil.
53Hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou.
54Ujal se Izraele, svého služebníka; pamatoval na milosrdenství
55- jak mluvil k našim otcům - vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.”
56Marie s ní pak zůstala asi tři měsíce a vrátila se do svého domu.
57Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna.
58A když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že jí Pán prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
59Osmého dne se pak stalo, že přišli to dítě obřezat a dávali mu jméno podle jeho otce, Zachariáš.
60Jeho matka jim však odpověděla: “Ne, bude se jmenovat Jan.”
61Řekli jí: “Vždyť ve tvém rodu se tak nikdo nejmenuje!”
62Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat.
63On požádal o tabulku a napsal slova: “Jmenuje se Jan.” Všichni se podivili.
64A jeho ústa se ihned otevřela a jeho jazyk se rozvázal a dobrořečil Bohu.
65Tehdy na všechny jejich sousedy přišla bázeň a po celých judských horách se rozmlouvalo o všech těchto věcech.
66Všichni, kteří o tom slyšeli, to ukládali ve svém srdci se slovy: “Co to bude za dítě?” A Pánova ruka byla s ním.
67Jeho otec Zachariáš pak byl naplněn Duchem Svatým a prorokoval těmito slovy:
68“Požehnaný Pán, Bůh Izraele, neboť nás navštívil a svému lidu způsobil vykoupení.
69Vyzdvihl nám roh spasení v domě Davida, svého služebníka,
70jak mluvil skrze ústa svých svatých proroků, kteří byli od věků,
71o vysvobození od našich nepřátel a z ruky všech, kteří nás nenávidí,
72aby prokázal milosrdenství našim otcům a vzpomenul na svou svatou smlouvu -
Lukáš 1
Lukáš 1:49-72