17Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něho nevejde.”
18Tehdy se ho jeden přední muž zeptal: “Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?”
19Ale Ježíš mu řekl: “Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jen jediný - Bůh.
20Přikázání znáš: abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal falešné svědectví; cti svého otce i svou matku.”
21A on řekl: “To všechno jsem dodržoval odmalička.”
22Když to pak Ježíš uslyšel, řekl mu: “Chybí ti ještě jedno. Všechno, co máš, prodej a rozdej chudým a budeš mít poklad v nebi. A pojď, následuj mne.”
23Ale on, když to uslyšel, velice se zarmoutil. Byl totiž nesmírně bohatý.
24Když tedy Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: “Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!
25Je totiž snadnější, aby velbloud prošel uchem jehly, než aby boháč vešel do Božího království.”
26A ti, kdo to slyšeli, řekli: “Kdo tedy může být spasen?”
27On však řekl: “Co je u lidí nemožné, je možné u Boha.”
Lukáš 18
Lukáš 18:17-27