5Mojžíš nám v Zákoně přikázal takové kamenovat. Co tedy říkáš ty?”
6A tou řečí ho pokoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se však sklonil a psal prstem po zemi.
7Když se ho však nepřestávali dotazovat, zvedl se a řekl jim: “Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní první hodí kamenem.”
8Potom se opět sklonil a psal po zemi.
9A když to uslyšeli, byli obviněni ve svých svědomích a jeden po druhém odcházeli počínaje od starších až po poslední. Ježíš tedy zůstal sám s tou ženou stojící uprostřed.
10Když se pak Ježíš zvedl a neviděl nikoho než tu ženu, řekl jí: “Ženo, kde jsou tvoji žalobci? Nikdo tě neodsoudil?”
11Ona řekla: “Nikdo, Pane.” Ježíš jí tedy řekl: “Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš.”
12Ježíš k nim tedy znovu mluvil. Řekl: “Já jsem světlo světa. Kdo mě následuje, nebude už chodit v temnotě, ale bude mít světlo života.”
13Farizeové mu však řekli: “Ty svědčíš sám o sobě, tvé svědectví není pravé.”
14Ježíš jim odpověděl: “Ačkoli svědčím sám o sobě, mé svědectví je pravé, neboť vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Vy však nevíte, odkud přicházím, ani kam jdu.
Jan 8
Jan 8:5-14