Jan 8:41-57

⁴¹Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.

⁴²Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.

⁴³Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.

⁴⁴Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.

⁴⁵Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.

⁴⁶Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?

⁴⁷Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.

⁴⁸Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?

⁴⁹Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.

⁵⁰Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.

⁵¹Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky.

⁵²Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky.

⁵³Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?

⁵⁴Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.

⁵⁵A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.

⁵⁶Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.

⁵⁷Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?