Jan 6:31-70

³¹Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.

³²Tedy řekl Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.

³³Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe a dává život světu.

³⁴A oni řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.

³⁵I řekl jim Ježíš: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.

³⁶Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.

³⁷Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.

³⁸Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, jenž mne poslal.

³⁹Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych všecko, což mi dal, neztratil toho, ale vzkřísil to v nejposlednější den.

⁴⁰A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

⁴¹I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb, kterýž jsem s nebe sstoupil.

⁴²A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?

⁴³Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.

⁴⁴Však žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.

⁴⁵Psáno jest v Prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.

⁴⁶Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť jest viděl Otce.

⁴⁷Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný.

⁴⁸Jáť jsem ten chléb života.

⁴⁹Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.

⁵⁰Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.

⁵¹Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa.

⁵²Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti?

⁵³I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.

⁵⁴Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.

⁵⁵Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.

⁵⁶Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.

⁵⁷Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.

⁵⁸Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky.

⁵⁹Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum.

⁶⁰Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti?

⁶¹Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?

⁶²Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl?

⁶³Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou.

⁶⁴Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.

⁶⁵I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého.

⁶⁶A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.

⁶⁷Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti?

⁶⁸I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš.

⁶⁹A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.

⁷⁰Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.