Jan 6:2-21

²A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.

³I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.

⁴Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.

⁵Tedy pozdvih očí Ježíš a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí k Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?

⁶(Ale to řekl pokoušeje ho; nebo on sám věděl, co by měl učiniti.)

⁷Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.

⁸Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:

⁹Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?

¹⁰I řekl Ježíš: Rozkažtež lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.

¹¹Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž jsou mnoho chtěli.

¹²A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Sbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.

¹³I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, jenž jedli.

¹⁴Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.

¹⁵Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.

¹⁶Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.

¹⁷A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.

¹⁸Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.

¹⁹A odplavivše se honů jako pětmecítma nebo třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři a přibližuje se k lodí. I báli se.

²⁰On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.

²¹I vzali ho na lodí ochotně, a hned přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.