Jan 4:31-52

³¹Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

³²A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.

³³Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?

³⁴Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.

³⁵Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.

³⁶Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.

³⁷Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.

³⁸Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.

³⁹Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.

⁴⁰A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.

⁴¹A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.

⁴²A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.

⁴³Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.

⁴⁴Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.

⁴⁵A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.

⁴⁶Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.

⁴⁷Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.

⁴⁸I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.

⁴⁹Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.

⁵⁰Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.

⁵¹Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.

⁵²Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.