Jan 19:8-42

⁸A když Pilát uslyšel ta slova, bál se ještě více.

⁹Vešel tedy znovu do paláce a řekl Ježíši: “Odkud jsi?” Ale Ježíš mu nedal odpověď.

¹⁰Pilát mu tedy řekl: “Nemluvíš se mnou? Nevíš snad, že mám moc tě ukřižovat a mám moc tě propustit?”

¹¹Ježíš odpověděl: “Neměl bys nade mnou žádnou moc, kdyby ti to nebylo dáno shůry. Proto ten, kdo mě tobě vydal, má větší hřích.”

¹²Od té chvíle ho Pilát usiloval propustit. Ale Židé křičeli: “Jestli ho propustíš, nejsi císařův přítel! Každý, kdo se dělá králem, staví se proti císaři!”

¹³Když tedy Pilát uslyšel ta slova, vyvedl Ježíše ven a posadil se na soudné stolici, na místě zvaném Kamenná dlažba, hebrejsky Gabbatha

¹⁴(a byl den připravování před Velikou nocí, okolo šesté hodiny) a řekl Židům: “Hle, váš král.”

¹⁵Oni však vykřikli: “Pryč s ním, pryč! Ukřižuj ho!” Pilát jim řekl: “Mám ukřižovat vašeho krále?” Velekněží odpověděli: “Nemáme krále, jen císaře!”

¹⁶A tak jim ho vydal k ukřižování. Vzali tedy Ježíše a odvedli ho.

¹⁷Nesl svůj kříž a vyšel na místo jménem Lebka, hebrejsky nazývané Golgota.

¹⁸Tam ho ukřižovali a s ním dva jiné z obou stran a Ježíše uprostřed.

¹⁹Pilát však také napsal nápis a dal ho na kříž. Bylo tam napsáno: “JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.”

²⁰A ten nápis četli mnozí z Židů, neboť to místo, kde byl Ježíš ukřižován, bylo blízko města. A bylo to napsáno hebrejsky, řecky a latinsky.

²¹Židovští velekněží tedy řekli Pilátovi: “Nepiš ‘Židovský král’, ale ‘on řekl: Jsem židovský král.’”

²²Pilát odpověděl: “Napsal jsem, co jsem napsal.”

²³Když potom vojáci Ježíše ukřižovali, vzali jeho šaty a udělali z nich čtyři díly, každému vojákovi díl. Vzali mu i košili a ta košile byla nesešívaná, odshora utkaná vcelku.

²⁴Řekli si tedy mezi sebou: “Netrhejme ji, ale losujme o ni, čí bude,” aby se naplnilo Písmo, které říká: “Rozdělili si mé šaty mezi sebou a o mé roucho házeli los.” A tak to ti vojáci udělali.

²⁵U Ježíšova kříže však stály jeho matka a sestra jeho matky, Marie Kleofášova a Marie Magdaléna.

²⁶Když tedy Ježíš spatřil matku a učedníka, kterého miloval, jak tam stojí, řekl své matce: “Ženo, hle, tvůj syn.”

²⁷Potom řekl tomu učedníkovi: “Hle, tvá matka.” A od té chvíle ji ten učedník přijal k sobě.

²⁸Když potom Ježíš věděl, že je již všechno dokonáno, řekl, aby se naplnilo Písmo: “Žízním.”

²⁹A stála tam nádoba plná octa. Naplnili tedy houbu octem, dali ji na větev yzopu a podali k jeho ústům.

³⁰A když Ježíš okusil ten ocet, řekl: “Je dokonáno!” Sklonil hlavu a odevzdal ducha Otci.

³¹A protože byl den připravování, požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány nohy a byli sňati, aby těla nezůstala na kříži do soboty (tu sobotu byl totiž velký den).

³²A tak přišli vojáci a zlámali nohy prvnímu i druhému, který byl ukřižován s ním.

³³Když ale přišli k Ježíši a uviděli, že je již mrtev, nelámali mu nohy,

³⁴ale jeden z vojáků probodl jeho bok kopím a hned vyšla krev a voda.

³⁵A ten, který to viděl, vydal svědectví a jeho svědectví je pravdivé. On ví, že říká pravdu, abyste vy uvěřili.

³⁶Neboť toto se stalo, aby se naplnilo Písmo: “Jeho kost nebude zlomena.”

³⁷A opět jiné Písmo říká: “Pohlédnou na toho, kterého probodli.”

³⁸Potom tedy Josef z Arimatie (který byl Ježíšův učedník, ale tajný, kvůli strachu před Židy) poprosil Piláta, aby mohl sejmout Ježíšovo tělo. Pilát svolil, a tak přišel a sňal Ježíšovo tělo.

³⁹A přišel i Nikodém (který předtím přišel k Ježíši v noci) a nesl směs myrhy a aloe, okolo sta liber.

⁴⁰Vzali tedy Ježíšovo tělo a zavinuli ho do pláten s těmi vonnými věcmi, jak je u Židů zvykem pochovávat.

⁴¹A na tom místě, kde byl ukřižován, byla zahrada a v té zahradě nový hrob, v němž ještě nebyl nikdo pochován.

⁴²Tam tedy Ježíše pochovali kvůli židovskému dni připravování, protože ten hrob byl blízko.