Jan 13:2-25

²(A když večeřeli, ďábel již vložil do srdce Jidáše, syna Šimona Iškariotského, aby ho zradil.)

³Ježíš, vědom si toho, že mu Otec dal všechno do rukou a že vyšel od Boha a jde k Bohu,

⁴vstal od večeře, odložil plášť, vzal zástěru a přepásal se.

⁵Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a vytírat je zástěrou, kterou byl přepásán.

⁶Přišel tedy k Šimonu Petrovi a ten mu řekl: “Pane, ty mi chceš mýt nohy?”

⁷Ježíš mu odpověděl: “Ty teď nechápeš, co dělám, ale potom porozumíš.”

⁸Petr mu řekl: “Nikdy nebudeš mýt mé nohy!” Ježíš mu odpověděl: “Jestliže tě neumyji, nemáš se mnou podíl.”

⁹Šimon Petr mu řekl: “Pane, nejen mé nohy, ale i ruce a hlavu!”

¹⁰Ježíš mu řekl: “Kdo je vykoupán, potřebuje umýt jen nohy, neboť je celý čistý. I vy jste čistí, ale ne všichni.”

¹¹(Věděl totiž o svém zrádci; proto řekl: “Ne všichni jste čistí.”)

¹²Když jim tedy umyl nohy, vzal si plášť, posadil se opět za stůl a řekl jim: “Rozumíte, co jsem vám udělal?

¹³Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem a říkáte to dobře, neboť jím jsem.

¹⁴Jestliže jsem tedy já, Pán a Mistr, umyl nohy vám, i vy máte mýt nohy jeden druhému.

¹⁵Dal jsem vám totiž příklad, abyste se i vy chovali, jako jsem se já zachoval k vám.

¹⁶Amen, amen, říkám vám: Služebník není větší než jeho pán a posel není větší než ten, kdo ho poslal.

¹⁷Víte-li tyto věci, jste požehnaní, budete-li je dělat.”

¹⁸“Nemluvím o vás všech. Já vím, které jsem vyvolil; ale ať se naplní Písmo: ‘Ten, který jí se mnou chléb, zvedl svou patu proti mně.’

¹⁹Říkám vám to již teď, dříve než se to stane, abyste až se to stane, uvěřili, že já jsem.

²⁰Amen, amen, říkám vám: Kdo přijímá toho, koho já pošlu, přijímá mne; a kdo přijímá mne, přijímá Toho, který mě poslal.”

²¹Když to Ježíš řekl, v duchu se zarmoutil a vydal svědectví: “Amen, amen, říkám vám, že jeden z vás mě zradí.”

²²Učedníci se tedy ohlíželi jeden po druhém, bezradní nad tím, o kom mluví.

²³Jeden z Ježíšových učedníků, ten, kterého Ježíš miloval, pak ležel u stolu v Ježíšově náručí.

²⁴Tomu tedy dal Šimon Petr znamení, aby se zeptal, kdo je ten, o němž mluví.

²⁵A on spočinul na Ježíšových prsou a řekl mu: “Pane, kdo to je?”