42Já vím, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že jsi mě poslal.”
43A když to řekl, zavolal mocným hlasem: “Lazare, pojď ven!”
44A ten, který zemřel, vyšel ven. Měl ruce i nohy svázané plátny a jeho tvář byla ovinuta rouškou. Ježíš jim řekl: “Rozvažte ho a nechte ho odejít.”
45Tehdy mnozí z těch Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš udělal, uvěřili v něho.
46Někteří z nich však odešli k farizeům a řekli jim, co Ježíš udělal.
47Velekněží a farizeové tedy shromáždili veleradu a říkali: “Co uděláme? Vždyť tento člověk dělá mnoho zázraků!
48Jestli ho tak necháme, všichni v něho uvěří a přijdou Římané a vezmou nám naše místo i národ!”
49Avšak jeden z nich, Kaifáš, který byl toho roku nejvyšším knězem, jim řekl: “Vy nic nevíte!