Jan 11:2-18

²A to byla ta Marie, která pomazala Pána mastí a jeho nohy vytřela svými vlasy; její bratr Lazar byl nemocný.

³Ty sestry tedy poslaly k němu se slovy: “Pane, hle, ten, kterého máš rád, je nemocný.”

⁴Když to pak Ježíš uslyšel, řekl: “Ta nemoc není k smrti, ale pro Boží slávu, aby skrze ni byl oslaven Boží Syn.”

⁵A Ježíš miloval Martu i její sestru i Lazara.

⁶Když tedy uslyšel, že Lazar je nemocný, zůstal ještě dva dny na místě, kde byl.

⁷Potom řekl svým učedníkům: “Pojďme znovu do Judska.”

⁸Učedníci mu řekli: “Rabbi, Židé tě teď chtěli ukamenovat a ty tam jdeš znovu?”

⁹Ježíš odpověděl: “Nemá snad den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtá, neboť vidí světlo tohoto světa.

¹⁰Kdo ale chodí v noci, klopýtá, neboť v něm není světlo.”

¹¹To pověděl a potom jim řekl: “Lazar, náš přítel, usnul, ale jdu, abych ho probudil.”

¹²Jeho učedníci řekli: “Pane, jestliže usnul, bude zdráv!”

¹³Ježíš to však řekl o jeho smrti, ale oni se domnívali, že mluví o odpočinku ve spánku.

¹⁴Tehdy jim Ježíš řekl jasně: “Lazar zemřel.

¹⁵A raduji se kvůli vám, že jsem tam nebyl, abyste uvěřili. Ale pojďme k němu.”

¹⁶Tomáš zvaný Didymus tedy řekl spoluučedníkům: “Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.”

¹⁷Když tedy Ježíš přišel, nalezl ho již čtyři dny pochovaného v hrobě.

¹⁸Betanie pak byla blízko Jeruzaléma, asi patnáct honů.