Jan 11:1-23

¹Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.

²(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)

³Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.

⁴A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.

⁵Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

⁶A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.

⁷Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.

⁸Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?

⁹Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.

¹⁰Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.

¹¹To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.

¹²I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.

¹³Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.

¹⁴Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.

¹⁵A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.

¹⁶I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.

¹⁷Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.

¹⁸Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.

¹⁹Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.

²⁰Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.

²¹I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

²²Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.

²³Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.