Text copied!
CopyCompare
Bibiri Kuyie Nnɑ́ɑǹtì Pɑ́tíri - IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ - IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ 14

IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ 14:8-55

Help us?
Click on verse(s) to share them!
8Kɛ̀ bɛ̀ wèńkùnko wèe ɔ́ú o yɑ̀ɑ̀tì kɛ́kuó o cìtì timɔu kɛ́wuɔ, ò tɛ̃́nkɛ í sĩ̀. Kòò dèè mɛmmɛ ò bo nɑ kɛ́tɑ Isidɑyɛɛribɛ kɑrì ò mɛ mbɑ́ɑ́ tɑ o tou kɛ dɔ̀ yɛwe yɛ̀yiekɛ̀.
9Diyiè yiénnì yie kòo kuó o cìtì: O yùtì nɛ̀ o dɛɛ̀nfɛ̀ nɛ̀ o nɔncìtì, o cìtì timɔu cɛ̃́nkɛ, kɛ́ɔ́ú o yɑ̀ɑ̀tì, kɛ́wuɔ. Ò tɛ̃́nkɛ í sĩ̀.
10Diyiè niínnì yiè wèe wɑɑ́ nyɛpedɑbɛ yɛ̀dɛ́ɛ̀ nɛ̀ dipesɛrì dìì mɔ̀kɛ dibenni dìmɑ́ɑ̀, kɛ̀ dɛ̀ nkpɑ kuyɛ̀nkù, nɛ̀ muyuo nsɑ̀ɑ̀mù bɛ̀ yó m pɑ̃ mù, cìdóòbɛ̀ bɛ̀wɛi, kɛ́ mù ɑ̃̀ntɛnɛ̀ mɛkùɔ̀ ndítìrì kó dikéè.
11Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtì wèè dɔ̀ɔ̀ri mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́ kòo cónnɛ́ onìtì ò dɔ́ kɛ́wénkùnnɛ wè nɛ̀ o pɑ̃rɛ̀ mɛtɑummɛ̀ tou ììkɛ̀.
12Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtìi túótɛ́ yɛpedɑbɛ kó dìmɑrì kɛ́féútɛ́ mɛyɛi nhũtímù kpɛ́í. Kòò dèè wèe túótɛ́ mɛkùɔ̀ ndítìrì dikéè kɛ́ dɛ̀ nni mbɛnkɛ.
13Ikuɔ́ nìùtì weè yó n féútɛ́ dɛ kó dipedɑbii mɛtɑummɛ̀ tou ììkɛ̀, bɛ̀ n feu dɛ̀ mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kpɛyi nɛ̀ bɛ̀ tùɔ̀ nyì. Dɛ kó fɛɔ̃̀fɛ̀ ikuɔ́ nìùtì weè yó nfɛ̀ te, bɛ̀ ɔ̃ ntemɛ̀ mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kɔfɛ. Bɛ̀ fɛ̀ nni mpɑ̃mu.
14Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtìi wɑɑ́ mmɛyĩ̀ĩ̀ nkɛ́fɛtɛ́ bɛ̀ wèńkùnko wè tofɛ́kérì youri, nɛ̀ o nɔ̀ùtɛ̀ youtɛ kó dinɔ́mbídɑɑ̀ nɛ̀ o nɑɑ̀cɛ̀tɛ̀ youtɛ kpɛri.
15Kòò dèè wèe bɑ́útɛ́ o nɔ̀ùtɛ̀ cɑ̃̀nkutɛ̀ mɛkùɔ̀,
16kɛ́pɔɔ̀tɛ̀ o nɔ̀ùtɛ̀ youtɛ kó dinɔ́mbii mɑrì kɛ́míɛ́tɛ́ mɛtɑummɛ̀ tou kucɛ mɛ̀yiekɛ̀.
17Kòò dèè wèe pɔɔ̀tɛ̀ mɛkùɔ̀ mmɛ̀ɛ̀ kpɑɑ́ o nɔ̀ùtɛ̀ miɛkɛ, kɛ́fɛtɛ́ ò wèńkùnko wè tofɛ́kérì youri nɛ̀ o nɔ̀ùtɛ̀ youtɛ kó dinɔ́mbídɑɑ̀ nɛ̀ o nɑɑ̀cɛ̀tɛ̀ youtɛ kpɛri, ò do fɛtɛ́ dɛ̀ mɛyɛi nhũtímù kó fɛɔ̃̀fɛ̀ kó mɛyĩ̀ĩ̀.
18Kòò dèè, mɛkùɔ̀ mmɛ̀ɛ̀ kpɑɑ́ wèe mɛ̀ wɑɑrɛ ò wèńkùnko wè yuu, kóò dɔ̀ɔ̀ mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́, mɛtɑummɛ̀ tou ììkɛ̀.
19Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtìi féútɛ́ mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kó fɛɔ̃̀fɛ̀ kóò ũtɛ́ mɛyɔ̃́ɔ̃̀, kòò dèè ò nɛ́ n féútɛ́ fɛ̀ɛ̀ yóó tuɔ.
20Kɛ̀ bɛ̀ɛ fɛ̀ wɛ̃nnɛ́nɛ̀ muyuo mbɛ̀ m pɑ̃ mù kɛ́tuɔ, kóò dɔ̀ɔ̀ mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kó ikuɔ́. Ò tɛ̃́nkɛ í sĩ̀.
21Kòò mɛ ntu ocĩ̀rì nwe, wèe wɑɑ́ ndipedɑbii dimɑ́ɑ̀ mɛyɛi nhũtímù kpɛ́í, kɛ̀ bɛ̀ɛ dì fèútɛ́ kɛ́ m bɛnkɛ kóò dɔ̀ɔ̀ mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́, kɛ́wɑɑ́nnɛ̀ muyuo nsɑ̀ɑ̀mù cìdóòbɛ̀ bɛ̀tɑ̃ɑ̃ti kɛ́ mù ɑ̃̀ntɛnɛ̀ mɛkùɔ̀ mbɛ̀ yó m pɑ̃ mùù yuo mmu kɛ́yíɛ́nɛ̀ mɛkùɔ̀ ndítìrì dikéè.
22Kòo wɑɑ́nnɛ̀ sinɔ́nkpeé sìdɛ́sì yoo yɛkpɛtinɔ́nkpedípɑ̀ɑ̀ nyɛ̀dɛ́ɛ̀. Kòò nɑ kɛ sì pɛ̀tɛ́, tɛ̀mɑ́ɑ̀ ntú bɛ̀ yó n féútɛ́ tɛ̀ mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kpɛ́í nkɛ́ n féútɛ́ tɛtɛtɛ̀ kɛ́tuɔ.
23Diyiè niínnì yiè ndi, ò yóó dɛ̀ tɔnímɛ̀ kɛ́duɔ́ nyikuɔ́ nìùtì mɛtɑummɛ̀ tou ììkɛ̀ mɛwénkùmɛ̀ kpɛ́í.
24Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtìi túótɛ́ dipedɑbii mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kpɛri nɛ̀ mɛkùɔ̀ ndítìrì dikéè kɛ́ dɛ̀ nni mbɛnkɛ mɛtɑummɛ̀ tou ììkɛ̀,
25kɛ́féútɛ́ dɛ kó dipedɑbii mɛyɛi nhũtímù kpɛri, kɛ́pɔɔ̀tɛ̀ mɛyĩ̀ĩ̀ nkɛ́fɛtɛ́ bɛ̀ wénkùnko wè tofɛ́kérì youri nɛ̀ o nɔ̀ùtɛ̀ youtɛ kó dinɔ́mbídɑɑ̀ nɛ̀ o nɑɑ̀cɛ̀tɛ̀ youtɛ kpɛri,
26kɛ́cíú nho nɔ̀ùtɛ̀ cɑ̃̀nkutɛ̀ kɛ́bɑ́útɛ́ mɛkùɔ̀,
27kɛ́ mɛ̀ pɔ̀ɔ̀tɛ̀ kɛ́míɛ́tɛ́ mɛtɑummɛ̀ tou kucɛ mɛ̀yiekɛ̀,
28kɛ́ mɛ̀ fɛtɛ́ ò wèńkùnko wè tofɛ́kérì youri nɛ̀ o nɔ̀ùtɛ̀ youtɛ kó dinɔ́mbídɑɑ̀ nɛ̀ o nɑɑ̀cɛ̀tɛ̀ youtɛ kpɛri, ò do fɛtɛ́ dɛ̀ mɛyɛi nhũtímù kó fɛɔ̃̀fɛ̀ kó mɛyĩ̀ĩ̀,
29kɛ́deè, mɛkùɔ̀ mmɛ̀ɛ̀ kpɑɑ́ o nɔ̀ùtɛ̀ miɛkɛ wèe mɛ̀ wɑɑrɛ ò wèńkùnko wè yuu kóò dɔ̀ɔ̀ mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́ mí ndi Yiɛ̀ nKuyie n tɑummɛ̀ tou ììkɛ̀.
30Sinɔ́nkpeé sìdɛ́sì sinsi kó tɛ̀mɑtɛ̀ yoo yɛkpɛtinɔ́nkperɛ yɛ̀dɛ́ kó dìmɑrì ò nɑ kɛ pɛ̀tɛ́ dɛ̀.
31Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtì n féútɛ́ tɛ̀mɑ́ɑ̀ mɛyɛi ncĩ́ɛ̃́mmɛ̀ kpɛ́í, kɛ n féútɛ́ tɛtɛtɛ̀ kɛ́tuɔ nkɛ́wɛ̃nnɛ́nɛ̀ muyuo mbɛ̀ m pɑ̃ mù nɛ̀ ò nɑ kɛ pɛ̀tɛ́ dɛ̀, kóò dɔ̀ɔ̀ mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́, mí ndi Yiɛ̀ nKuyie n tɑummɛ̀ tou ììkɛ̀.
32Dɛ kó ikuɔ́ tukúnɛ̀ tikɔ̀ntì bo pĩ́ nwè nwe kòò í mpɛ̀tɛ́ ò dò nkɛ́ nɑ nwɑɑ́ ndɛ̀ kɛ́dɔɔ̀nɛ̀ mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́.
33Kɛ̀ ti Yiɛ̀ nKuyie nni nsɔkɛ́ ku nɑ́ɑǹtì kɛ́nɑ́kɛ́ Mɔyiisi nɛ̀ Anɔɔ kɛ dɔ̀:
34Kɛ̀ di tùɔ̀kɛ dìì mɔ̀nnì Kɑnnɑhɑ̃ɑ̃ ɛì n yóó di duɔ́ ndì kɛ̀ dí dì tiekɛ, kɛ̀ n duɔ́ nkɛ̀ sicɛ̃́ĩ di yóó tiekɛ sì kó tɛ̀mɑtɛ̀ pũ̀ũti.
35Kɛ̀ tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ yiɛ̀ nkɔ̀tɛ kɛ nɑ̀kɛ́ ikuɔ́ nìùtì kɛ yĩ: N yɑ̀ n cĩ́ɛ̃̀tɛ̀ miɛkɛ nkɛ dɛ̀mɑrɛ̀ fɛmɑrifɛ pũ̀ũtimɛ̀.
36Ikuɔ́ nìùtìi duɔ́ nkɛ̀ bɛ̀ɛ dennɛ tinɛntì dɛ kó tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ miɛkɛ, kòò nɛ́ nɑ kɛ́tɑ kɛ́ tɛ̀ wèńtɛ́. Kɛ̀ dɛ̀ɛ yie nkɛ̀ dɛ̀ɛ kó dimɑ̀ɑ̀ bo tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kɛ̀ dɛ̀ bɑ́ɑ́ sĩntɛ, kɛ̀ ikuɔ́ nìùtì mu nyí kɔ̀tɛ kɛ tɛ̀ wèńtɛ́.
37Kòò tɛ̀ wèńtɛ́ kɛ sɔ̃́ nsifɔ̃ɔ̃ ɑ̃nnɛ́ imɑrí ĩ́nkɛ̀ kɛ dò mmɛnɔ́ɔnnúɔ̀ nkɛ wɛ̃̀tɛ kɛ dɔ́ kɛ́nwũɔ̃.
38Ò nyɛtìní dibòrì kɛ́duɔ́ nkɛ̀ bɛ̀ɛ tɛ̀ kpetínnɛ́ kɛ̀ tɛ̀ dɔ̀ yɛwe yɛ̀yiekɛ̀ kɛ kpetí.
39Kòo wɛ̃tɛ diyiè yiénnì yiè kɛ́ tɛ̀ wèńtɛ́ kòò sɔ̃́ ntɛfɔ̃̀tɛ̀ pɛ̃̀kɛ̀ imɑrí ĩ́nkɛ̀,
40wèe duɔ́ nkɛ̀ bɛ̀ɛ dɛi yɛtɑ̃́rɛ̀ yɛ̀ɛ̀ pũ̀ũti kɛ́ yɛ̀ ùtóo dihɛì mɑ̀nku bɛ̀ uutoo dɛ̀ dɛsĩ̀nnɛ̀,
41kɛ́duɔ́ nkɛ̀ bɛ̀ɛ kũrí tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ miɛkɛ imɑrí kɛ́koú bɛ̀ kũrí dɛ̀ kɛ́dennɛ dihɛì mɑ̀nku kɛ́útóo bɛ̀ uutoo dɛ̀ dɛsĩ̀nnɛ̀.
42Kɛ̀ bɛ̀ɛ wɑɑ́ nyɛtɑ̃́rɛ̀ tɛyɛ̀ kɛ́ɑ̃nnɛ́ bɛ̀ dɛ̀i yɛ̀ kó yɛfɔ̃̀tɛ̀ kɛ́bí tibítì tɛtì.
43Kɛ̀ bɛ̀ dɛ̀itɛ yɛtɑ̃́rɛ̀ kɛ kũrí dɛ̀ɛ̀ pũ̀ũti kɛ bi tibítì tɛtì, kɛ̀ dɛ̀ wɛ̃̀tɛ kɛ feítɛ́ tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ miɛkɛ.
44Ikuɔ́ nìùtìi wɛ̃tɛ kɛ́ tɛ̀ wèńtɛ́, kòò sɔ̃́ ndɛ̀ pɛ̃̀kɛ̀ dɛ̀ í yóó deè, dɛ kó tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ sĩ̀mmu.
45Bɛ̀ɛ tɛ̀ pùɔ nkɛ́ koú tɛ tɑ̃́ɑ̃́ nnɛ̀ tɛ dɛí nɛ̀ tɛ bítì kɛ́dennɛ dihɛì kɛ́útóo bɛ̀ uutoo dɛ̀ dɛsĩ̀nnɛ̀.
46Kɛ̀ wèè tɑ dɛ kó tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ tɛ̀ kpɑɑ́ kpetí dìì mɔ̀nnì ò sĩ̀ntɛmu dɛ kó diyiè kɛ́ntɔ kɛ́tuɔkɛnɛ̀ kuyuoku,
47kɛ̀ wèè duɔ́ tɛ miɛkɛ yoo ò di tɛ miɛkɛ wèe ɔ́ú o yɑ̀ɑ̀tì.
48Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtì mɛ nkɔ̀tɛ kɛ wèńtɛ́ kɛ sɔ̃́ ndɛ̀ í pɛ̃̀kɛ̀ nɛ̀ bɛ̀ tɛ̀ bimɛ̀ kɛ dèè, wèè bɛ́i nkɛ dɔ̀: Tɛ̀ í sĩ̀, ndɛ̀ɛ̀ do pũ̀ũti dɛ̀ dèèmu.
49Kɛ̀ tɛ yiɛ̀ nwɑɑ́ nsinɔɔ sìdɛ́sì nɛ̀ sɛ́tìrì kó kudɔú nɛ̀ tipecìtì tìì to mmɛwũɔ̃̀ nnɛ̀ ìsɔ́pù kó tifɑ̃ɑ̃̀tì kɛ́ tɛ̀ wénkùnnɛ.
50Kɛ̀ ikuɔ́ nìùtìi ɑ̃nnɛ́ mɛnɛ́sɑ̀ɑ̀mɛ̀ tiyɑɑtì kó dibuu miɛkɛ, kɛ́féútɛ́ tɛnɔ̀tɛ̀ tɛmɑ́ɑ̀ dɛ miɛkɛ,
51kɛ́deè kɛ́túótɛ́ sɛ́tìrì kó kudɔú nɛ̀ ìsɔ́pù kó tifɑ̃ɑ̃̀tì nɛ̀ tipecìtì tìì to mmɛwũɔ̃̀ nnɛ̀ tɛnɔ̀tɛ̀ tɛ̀ɛ̀ kpɑɑ́ kɛ fòù, kɛ́pɔɔ̀tɛ̀ tɛnɔ̀tɛ̀ bɛ̀ fèútɛ́ tɛ̀ mɛnɛ́sɑ̀ɑ̀mɛ̀ miɛkɛ tɛ yĩ̀ĩ̀, nkɛ́míɛ́tɛ́ tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ kucɛ mɛ̀yiekɛ̀.
52Ò dɔ̀ɔ̀ dìì mɔ̀nnì tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́ nɛ̀ tɛnɔ̀tɛ̀ ò fèútɛ́ tɛ̀ mɛnɛ́sɑ̀ɑ̀mɛ̀ miɛkɛ tɛ kó mɛyĩ̀ĩ̀ nnɛ̀ sɛ́tìrì kó kudɔú nɛ̀ ìsɔ́pù kó tifɑ̃ɑ̃̀tì nɛ̀ tipecìtì tìì to mmɛwũɔ̃̀.
53Kòò dèè wèe fĩ́ĩnko tɛnɔ̀tɛ̀ tɛ̀ɛ̀ kpɑɑ́ kɛ fòù dihɛì mɑ̀nku kɛ̀ tɛ̀ɛ tɑ dikpɑ́ɑ̀. Bɛ̀ dɔ̀ɔ̀ dìì mɔ̀nnì mɛwénkùmɛ̀ kó ikuɔ́ kɛ dèè tɛcĩ́ɛ̃̀tɛ̀ tɛ̃́nkɛ í sĩ̀.
54Dɛ kó ikuɔ́ tukúnɛ̀ tikɔ̀ntì nɛ̀ yɛyukɔ̃̀rɛ̀ ĩ́nkɛ̀ kó mumɔmmú mmu,
55nɛ̀ tiyɑ̀ɑ̀tì nɛ̀ sicɛ̃́ĩ dɛ̀ bo pũũtimɛ̀.

Read IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ 14IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ 14
Compare IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ 14:8-55IKUƆ́ NÌÙBƐ̀ 14:8-55