Hechos 7:14-57

¹⁴Te José, ni̱ tájí‑de cha̱a kája'a̱n ja̱ ní kana‑de xini̱ táa̱‑de Jacob kii‑de jíín táká tá'an‑de. Ió uni̱ xiko xia'u̱n‑i.

¹⁵Súan ni̱ kuun Jacob kua'a̱n‑de onde̱ ñuu̱ Egipto. Te yúan ni̱ ji'i̱‑de jíín táká tatá ñúu̱‑yo̱.

¹⁶Te cha̱a‑ún, ni̱ ka̱naja̱'a‑de káno'o̱n‑de onde̱ ñuu̱ Siquem. Te ni̱ kayu̱ji‑de ini̱ ve̱'e añú ja̱ jíín plata ni̱ jaan Abraham nuu̱ sé'e Hamor ñuu̱ Siquem.

¹⁷Ko ni̱ kuyani kɨvɨ̱ ní keyu'u Dios nuu̱ Abraham. Te ña̱yɨvɨ‑ún, ni̱ ndea̱‑i. Te ni̱ kukua'a̱‑í ini̱ ñuu̱ Egipto.

¹⁸Te ni̱ kuu kuia̱. Te ni̱ nukuiñi̱ ɨnga̱ rey ini̱ ñuu̱ Egipto ja̱ tú játú'ún‑de tu̱'un José.

¹⁹Te rey‑ún, ni̱ xndá'ú‑de ña̱yɨvɨ ñúu̱‑yo̱, ni̱ sándɨva̱'a‑de jíín táa̱‑yo̱, ja̱ fuerza ná skána‑de se̱'e‑de kuu̱‑i.

²⁰Te kuia̱‑ún ni̱ kaku Moisés. Te ni̱ kusɨɨ̱ iní Dios jíín‑i. Te uni̱ yoo̱ ní ja'nu‑i ini̱ ve̱'e táa̱‑i.

²¹Te náa̱‑i, ni̱ skána‑ña‑í. Te ni̱ naki'in se̱sɨ́'ɨ́ Faraón‑ún‑i. Te ni̱ skuá'nu‑ña‑í nátu̱'un se̱'e máá‑ña.

²²Te ni̱ kutu̱'a Moisés ta̱ká tu̱'un ndíchí ñúu̱ Egipto. Te ñá'nu xaa̱n ní kuu‑de jíín táká tu̱'un ká'a̱n‑de jíín táká tiñu sá'a‑de.

²³Te nuu̱ úu̱ xiko kuia̱‑de, te ni̱ kusɨɨ̱ iní‑de kinde̱'é‑de ta̱ká ñani̱‑de ja̱ kákuu se̱'e Israel.

²⁴Te ni̱ jini̱‑de nuu̱ ɨ́ɨn cha̱a Egipto ja̱ sándɨva̱'a jíín ɨ́ɨn cha̱a Israel. Te ni̱ stují‑dé cha̱a Egipto‑ún, te súan ni̱ nama‑de ñani̱ nda̱'ú‑de.

²⁵Ko máá‑de, jáni ini̱‑de ja̱ júku̱'un ini̱ ta̱ká ñani̱‑de ja̱ Dios ni̱ tájí‑yá‑de ja̱ náma‑de ñani̱‑de núú. Ko máá ñaní‑de, tú ní kájuku̱'un kutɨ iní.

²⁶Te ɨnga̱ kɨvɨ̱ xía̱n‑ún, suni ni̱ jini̱‑de nuu̱ úu̱ cha̱a kája̱tá'an. Te ni̱ jaa̱‑de. Te ni̱ ka'a̱n‑de jíín já ná júkuiñi̱: Súchi̱, naja̱ kásá'a ndɨva̱'a‑ró jíín tá'an‑ró. Chi̱ ñani̱‑ro̱ kánakuni̱ tá'an‑ró. Achí‑de.

²⁷Ko máá cháa já'a ta'u̱ tá'an‑ún, ni̱ chujíkí‑de Moisés. Te ni̱ ka'a̱n‑de: Ndéja̱ ní jani róó ja̱ kúñá'nu‑ró te sándaa̱‑ro̱ tíñu‑ri̱ jíná'an‑ri̱.

²⁸Te suni kuní‑ro̱ ká'ni‑ro rúu̱ nátu̱'un ni̱ ja'ni‑ro cháa ñuu̱ Egipto iku náún. Achí‑de jíín Moisés.

²⁹Te tu̱'un yá'a ni̱ jini so̱'o Moisés. Te ni̱ jinu‑de kua'a̱n‑de. Te jíká ní ncha̱a‑de onde̱ ñuu̱ Madián. Te yúan ni̱ skáku ñasɨ́'ɨ́‑de uu̱ se̱'e yíí.

³⁰Te ni̱ ji̱nu tuku uu̱ xiko kuia̱. Yúan‑na te ɨɨn ndajá'a̱ ándɨ́vɨ́, ni̱ kenda‑ya̱ núu̱‑dé onde̱ nuu̱ ñú'un té'é yúku Sinaí, ma̱'ñú ɨ́ɨn yuku̱ kayú yáá ñú'u̱n ni̱ kenda‑ya̱.

³¹Yúan‑na te Moisés, ndé'é‑de, te náa iní‑de ja̱ ní jini̱‑de ñu'u̱n‑ún. Te ni̱ kandita‑de náva̱'a kuni̱‑de nuu̱. Te ni̱ ka'a̱n máá Tatá‑yo̱ Dios jíín‑de:

³²Máá‑rí kúu Dios ndɨ̱yi táa̱‑ro̱, Dios Abraham, Dios Isaac, Dios Jacob, áchí‑ya̱. Ko Moisés, kɨ́sɨ‑i‑de, te tú ní chúndéé iní‑de nde̱'é‑de nuu̱.

³³Te máá Tatá Dios, ni̱ kachi̱‑ya̱ jíín‑de: Kiñi'in ndija̱n‑ro̱ já'a̱‑ro̱. Chi̱ nuu̱ kándii̱‑ro̱ jián, ñu'un íi̱ kúu.

³⁴A ni̱ jini̱‑ri̱ ja̱ sé'e‑ri̱ ká'i̱in‑i ini̱ ñuu̱ Egipto, xaa̱n kándo'o‑i. Te suni jíni so̱'o‑ri̱ ja̱ kánde'e̱ nda̱'ú‑i. Te ni̱ kuun‑ri̱ va̱i‑ri̱ ja̱ náma‑ri̱‑i jíná'an‑i. Te vina, ña'a̱n yá'a núsáá. Te ná tájí‑rí róó ki'i̱n‑ro̱ ondé ñuu̱ Egipto. Achí‑ya̱ jíín‑de.

³⁵Núsáá te Moisés yá'a, va̱sa a ni̱ ka̱ské'ichi̱‑i‑de te va̱sa ni̱ kaka'a̱n‑i: Ndéja̱ ní jani róó ja̱ kúñá'nu‑ró sɨkɨ́‑rí, te sándaa̱‑ro̱ tíñu‑ri̱, ni̱ achi̱‑i jíín‑de. Ko Dios, ni̱ tájí‑yá‑de kua'a̱n‑de ja̱ tá'ú‑de tiñu nuu̱‑í te nama‑de‑i. Te ndajá'a̱‑yá ja̱ ní kenda nuu̱‑dé nuu̱ yukú‑ún, suni ni̱ chindéé ní chituu‑ya̱‑dé.

³⁶Te cha̱a yá'a, ni̱ ndiñi'in‑de‑i jíná'an‑i ini̱ ñuu̱ yúan, te ni̱ sá'a‑de kua'a̱ tíñu ñá'nu, jíín táká tuni̱ ini̱ ñuu̱ Egipto, jíín núu̱ mar kuá'á, jíín núu̱ ñú'un té'é, uu̱ xiko kuia̱.

³⁷Cha̱a yá'a kúu Moisés ja̱ ní ka'a̱n jíín táká se̱'e Israel: Ma̱'ñú táká ñani̱‑ro̱, nukuiñi̱ ɨɨn cha̱a kani tu̱'un máá Tatá‑ro̱ Dios sá'a‑ya̱ nátu̱'un ruu̱. Te nuu̱ cháa‑ún kuni ná'ín‑ró tú'un ka'a̱n‑de. Achí.

³⁸Cha̱a‑ún kúu cha̱a ni̱ kandee jíín tɨ́ku'ni̱ ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ ondé nuu̱ ñú'un té'é. Te ni̱ ka'a̱n ɨɨn ndajá'a̱‑ya̱ jíín‑de xini̱ yúku Sinaí, te ni̱ ni'i̱n‑dé tu̱'un ndasa kuchaku̱‑yo̱. Te ni̱ jani‑de tu̱'un‑ún nuu̱‑yo̱.

³⁹Ko ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, tú ní kákuni̱‑de kuandatu̱‑de nuu̱ cháa‑ún, chi̱ sasua ni̱ ka̱ské'ichi̱‑de cha̱a. Te ni̱ ka̱kusɨ́ɨn ini̱‑de, no'o̱n‑de ñuu̱ Egipto kákuni̱‑de núú.

⁴⁰Te ni̱ kaka'a̱n‑de jíín Aarón: Sáva̱'a tɨnɨ̱‑ro̱ I'a̱ ná kúxnúú núu̱‑yo̱. Chi cha̱a Moisés, ja̱ ní kiñi'in‑de yóó ini̱ ñuu̱ Egipto va̱i‑yó, tú kájini̱‑yo̱ na̱ún ní ta'a̱n‑de. Achí.

⁴¹Yúan‑na te ni̱ ka̱sá'a‑de ɨɨn chelu. Te nuu̱ ndosó‑ún ni̱ kasoko̱‑dé kɨtɨ. Te ni̱ ka̱kusɨɨ̱ iní‑de jíín tíñu ni̱ ka̱sá'a‑de jíín ndá'a‑dé.

⁴²Te Dios, ni̱ kuxio‑ya̱ núu̱‑dé kua'a̱n‑ya̱. Te ni̱ xndóo‑ya̱‑dé ná kuátíñu‑de nuu̱ tíñu̱ú xíní ándɨ́vɨ́, nátu̱'un yóso núu̱ tutú cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un Dios onde̱ sáá: Róó ña̱yɨvɨ Israel, a ni̱ ka̱ja'ni‑ro kɨ́tɨ núu̱‑rí uu̱ xiko kuia̱ nuu̱ ñú'un té'é náún.

⁴³Túu, chi̱ sasua ni̱ ka̱jani‑ró vé'e kuii ndosó Moloc jíín tíñu̱ú xíní máá Renfán, ndoso̱ ja̱ ní ka̱sá'a máá‑ró já chíñú'ún‑ró. Ja̱ yúán ná sjá'a‑ri̱ róó ki'i̱n‑ro̱ ondé yata̱ ñúu̱ Babilonia, áchí‑ya̱.

⁴⁴Ndɨ̱yi táa̱‑yo̱, onde̱ ñu'un té'é ní ka̱ñava̱'a‑de ve'e ñii Dios, nátu̱'un ni̱ tá'ú Dios tiñu nuu̱ Moisés ja̱ súan sá'a‑de ve'e‑ún, nátu̱'un muestra ni̱ jini̱‑de.

⁴⁵Sáá chi̱ jíín fuerza Dios ni̱ ka̱skúnu ndɨ̱yi táa̱‑yo̱ ñáyɨvɨ sɨ́ɨn nación ja̱ ní katɨ̱ɨn máá‑i ñuu̱ yá'a. Yúan‑na te jíín Josué ni̱ kɨ̱vɨ koyo‑de ini̱ lugar máá‑i, ni̱ ka̱kinchaka‑de ve'e ñii‑ún ni̱ kendo̱o yá'a onde̱ kɨvɨ̱ David.

⁴⁶Te David, ni̱ kusɨɨ̱ iní Dios jíín‑de. Te ni̱ jika̱n‑de ja̱ ná sáva̱'a‑de ɨɨn ve'e kuu Dios Jacob.

⁴⁷Ko Salomón, ni̱ sá'a‑de ɨɨn ve'e máá‑yá.

⁴⁸Ko I'a̱ ñá'nu‑ún, tú ncháá‑ya̱ iní ve̱'e kásá'a cha̱a, nátu̱'un ni̱ ka'a̱n cha̱a jáni tu̱'un‑ya̱ ondé sáá:

⁴⁹Andɨ́vɨ́ kúu silla kánchaa̱‑ri̱, te tá'ú‑rí tiñu. Ñu̱yɨ́vɨ kúu teyu̱ nuu̱ káxndíi ja'a̱‑rí. Ndasa koo ve'e kani‑ró kúnchaa̱‑ri̱ núsáá. Xí ndénu̱ kúu nuu̱ ndéta̱tú‑ri̱.

⁵⁰Á tú ní sá'a ndɨ'ɨ‑ri̱ ndatíñu yá'a, áchí máá Tatá Dios.

⁵¹Xaa̱n kákujá'a̱ ini̱‑ní. Tú kákandíja ini̱ añú‑ní te xaa̱n só'ó‑ní. Chi̱ nene̱ kájasu̱‑ní nuu̱ Espíritu Santo, nátu̱'un ni̱ ka̱sá'a ndɨ̱yi táa̱‑ní onde̱ aná'án.

⁵²Ió ɨɨn cha̱a ni̱ ka̱jani tu̱'un‑ya̱ ondé sáá ja̱ tú ní káchindiki̱n táa̱‑ní‑de náún. Chi̱ táa̱‑ní, a ni̱ ka̱ja'ni‑dé cha̱a kájani tu̱'un ja̱ kíi máá I'a̱ ndaa̱ núú. Te I'a̱‑ún, a ni̱ kanastúu‑ní‑ya̱ te ni̱ ka̱ja'ni‑ní‑ya̱.

⁵³Ko máá‑ní, tú ní káskíkuu‑ní, va̱sa ndajá'a̱ máá‑yá, ni̱ ka̱jani‑ya̱ ley nuu̱‑ní. Achí Esteban.

⁵⁴Ta̱ká tu̱'un yá'a ni̱ ka̱jini so̱'o. Te ni̱ ka̱ta'u'u̱ ini̱. Te kánakaji ñíi yú'u kájito Esteban.

⁵⁵Ko máá Esteban, ni̱ kútú‑de Espíritu Santo. Te ni̱ ndakoto‑de ichi ándɨ́vɨ́. Te ni̱ jini̱‑de ja̱ ndíi ncháa̱ nuu̱ kánchaa̱ Dios. Te Jesús, kándii̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios.

⁵⁶Te ni̱ ka'a̱n‑de: Vina te ndé'é‑rí ja̱ núña andɨ́vɨ́. Te ndé'é‑rí nuu̱ máá Sé'e cha̱a kándii̱‑ya̱ íchi ndává'a Dios. Achí‑de.

⁵⁷Yúan‑na te ni̱ ka̱kana kó'ó. Te ni̱ kajasu̱ so̱'o. Te ɨɨn jínu‑ni ni̱ ka̱ndonda vaa̱ sɨkɨ̱ Esteban.