Text copied!
CopyCompare
Jém jomipɨc trato jém iwatnewɨɨp tánomi Jesucristo - HECHOS - HECHOS 7

HECHOS 7:13-56

Help us?
Click on verse(s) to share them!
13Ocmɨ e̱ybɨct́im icutsat ima̱nɨctam Egipto. Jesɨc jém tuŋgac viaje jém José, jém máyñeta̱wɨɨp wiñɨgam, iŋmadayyaj ia̱chiyaj iga it́ɨ̱wɨ. Jesɨc jém rey Faraón icutɨɨyɨ́y júp raza jém José.
14Jesɨc José iñɨ́máy it́ɨ̱wɨtam iga: “Nami̱ñɨ jém tanja̱tuŋ con it́u̱mpɨy jém tantɨ̱wɨtam.” Jém miññeyajwɨɨp setenta y cinco con it́u̱mpɨy ima̱nɨctam.
15Jesɨc je̱mpam iwat jém Jacob. Nɨc i̱t́i jém naxyucmɨ de Egipto. Ocmɨ jemɨgam ca jém Jacob. Más ocmɨ caayajt́im jém ima̱nɨctam jém naxyucmɨ Egipto.
16Cuando ca jém Jacob, naseedayt́a̱ it́ɨcmɨ jém ipacyaj jém attebet Siquem. Jemum cúmayt́a̱ jém ipac tu̱m tsaajosjo̱m. Jeet́im tsaajos ijuy wiñɨc jém Abraham. Imáychi tu̱m pɨ̱xiñ ima̱nɨctam, iñɨ̱yi jém pɨ̱xiñ Hamor.
17’Cuando núctooba jém tiempo iga cupacpa jém trato jém Diospɨc iwadayñe jém Abraham, jesɨc tsa̱m jáyaŋa̱p jém Israelpɨc pɨxiñt́am jém naxyucmɨ de Egipto.
18Ocmɨ tsucum tuŋgac rey jém naxyucmɨ de Egipto jém d́apɨc iixpɨcpa jém José.
19Yɨ́p aŋjagooyi tsa̱m imɨgóyáy jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam. Tsa̱m imalwadáy jém tanja̱tuŋwe̱wetam. Ipɨɨmɨ́y iga ichaguiñ jém ima̱nɨctam, jém yaguiñpɨc nayñe, iga caayajiñ.
20Jesɨc jém tiempo nay jém Moisés, tu̱m wɨbɨc tsɨ̱xi, Dios tsa̱m iwɨ̱ixpa. Jém ija̱tuŋ icmɨja̱p tres meses it́ɨccɨɨm.
21Ocmɨ jém ija̱tuŋ ichac jém ima̱nɨc iga caiññam. Jesɨc jém Faraón iyo̱mma̱nɨc ipiŋ jém xut́u tsɨ̱xi. Icmɨja̱p juuts iñuntama̱nɨc.
22Jeeyucmɨ jém Moisés tsa̱m wɨ̱cuyujne. Iwɨ̱cutɨɨyɨ́ypa it́u̱mpɨy jém jɨ̱xi jém it́wɨɨp Egipto. Jém Moisés tsa̱m wɨa̱p iwat t́i quej. Tsa̱m wɨa̱p iŋmat.
23’Cuando jém Moisés iniit́ cuarenta ia̱mt́ɨy, ijɨ̱spa ia̱namaŋjo̱m iga nɨcpa ijooyáy jém it́ɨ̱wɨtam jém Israelpɨc pɨxiñt́am.
24Jemum iix tu̱m Egiptopɨc pɨ̱xiñ sɨ́p imalwadáy tu̱m Israelpɨc pɨ̱xiñ. Jesɨc jém Moisés icupuj jém it́ɨ̱wɨ. Icca jém pɨ̱xiñ, ichégáy iga imalwadáy jém it́ɨ̱wɨ.
25Jém Moisés ijɨ̱spa iga jém it́ɨ̱wɨtam icutɨɨyɨyñe iga Dios icutsat jém Moisés iga iccutsɨgáyiñ. Pero jeeyaj d́a icutɨɨyɨyyaj.
26Jesɨc tuŋgagam ja̱ma jém Moisés ipát wɨste̱n jém Israelpɨc pɨxiñt́am sɨ́p íŋa̱yaj. Iŋjɨyjac. Iñɨ́máy: “Odoy áŋa̱taamɨ con iñt́ɨ̱wɨ. ¿T́iiga minicótstamta̱p?”
27Ocmɨ jém áŋa̱yajpáppɨc id́ɨc con it́ɨ̱wɨ agui ijóyix jém Moisés. Iñɨ́máy: “¿I̱ miccám juuts juez iga anaŋjɨyjactámpa?
28¿Que anaccaabat́im aɨch juuts matɨc inicca jém Egiptopɨc pɨ̱xiñ?”
29Jesɨc cuando imatoŋ t́i nɨm jém pɨ̱xiñ, poy jém Moisés. Nɨc i̱t́i jém naxyucmɨ de Madián juuts tu̱m juumɨpɨc pɨ̱xiñ. Jemum nay wɨste̱n ijayma̱nɨc.
30’Cuando nasne cuarenta a̱mt́ɨy jém tɨtsɨnaxyucmɨ, jém Moisés it́ id́ɨc nocojo̱m jém co̱tsɨc iñɨ̱yi Sinaí. Jemum iix tu̱m xut́u cuy jípspa ixɨ. Jém juctjo̱m iwiñquejáy tu̱m sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, jém icutsatnewɨɨp tanJa̱tuŋ Dios.
31Agui ipooñaŋja̱m cuando iix jém juctɨ. Cuando icunúc nocojo̱m iga iwɨ̱ámpa, imatoŋ iga jɨypa jém tanJa̱tuŋ Dios. Nɨmpa:
32“Ɨch jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am aDios. Ɨch jém Abraham aDios, jém Isaac aDios y jém Jacob aDios.” Jesɨc Moisés moj cuetsaayi. Agui cɨ̱ŋ, d́a wɨa̱p íŋámmoc jém juctɨ.
33Jesɨc jém tanJa̱tuŋ Dios iñɨ́máy jém Moisés: “Tsa̱cɨ jém iŋcɨac porque yɨɨm ju̱t́ mit́e̱ñ tsa̱m it́ jém Dios ipɨ̱mi.
34Ɨch ánixñe jém ampɨxiñt́am iga tsa̱m yaachwatyajta̱p jém naxyucmɨ de Egipto. Ammatoŋ iga agui wejyajpa. Jeeyucmɨ aquet naxyucmɨ iga aŋcɨacputpa jeeyaj. Jesɨc mi̱ñɨ, maŋcutsatpa e̱ybɨc jém Egipto ju̱t́ miit́ id́ɨc.”
35’Yɨ́pt́im Moisés jém tsa̱mpɨc ijóyixyaj jém wiñɨcpɨc pɨxiñt́am jém iñɨ́mayñewɨɨp iga: “¿I̱ miccám juuts miŋjagooyi y juuts mijuez?” Yɨ́pt́im Moisés Dios iccám juuts tu̱m aŋjagooyi iga icɨacputpa jém ipɨxiñt́am. Wɨa̱p iwat porque ichi ipɨ̱mi jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ jém iixñewɨɨp ju̱t́ yótpa juctɨ jém xut́u cuyyucmɨ.
36Yɨ́pt́im Moisés it́opyaj Egipto jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam. Tsa̱m iwat jém milagro y jém seña jém naxyucmɨ de Egipto, jém Tsabats Lamar y jém tɨtsɨnaxyucmɨ ju̱t́ jáy i̱t́i cuarenta a̱mt́ɨy.
37Yɨ́pt́im Moisés iñɨ́máy jém Israelpɨc pɨxiñt́am iga: “Dios icutsatpa tuŋgac profeta juutst́im acutsat aɨch. Tsucumpa jém nunta tantɨ̱wɨtámaŋjo̱m juuts ɨch atsucumne. Cupɨ̱cɨ t́i nɨmpa.”
38Yɨ́pt́im Moisés it́ id́ɨc con jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam jém tɨtsɨnaxyucmɨ cuando ijɨ́yáy jém sɨŋyucmɨ pɨ̱xiñ jém co̱tsɨcyucmɨ Sinaí. Ipɨctsoŋ jém vivopɨc Dios iŋma̱t́i iga tachiiñ taɨcht́am.
39’Pero jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam d́a icupɨcyaj jém Moisés. Ijóyixyaj. Ijɨ̱syaj ia̱namaŋjo̱m iga se̱tpa e̱ybɨc Egipto.
40Iñɨ́mayyaj jém Aarón: “Awadaayɨ tu̱m watnas jém aŋquejaypáppɨc jém tuŋ porque d́a tanjo̱doŋ ju̱t́ nɨc jém Moisés jém tatopnewɨɨp jém naxyucmɨ de Egipto.”
41Ocmɨ jém Aarón iwat tu̱m watnas, tu̱m xut́u xix. Iccaayajpa jém ani̱mat jém watnas iwiñjo̱m iga iwatpa sacrificio. Agui maymayyaj iga wɨa̱p iwat icɨɨmɨ jém watnas.
42Ocmɨ Dios ichagaŋputyaj jém pɨxiñt́am. Ichi lugar iga ijɨ̱syajpa jém ma̱tsa y it́u̱mpɨy cosa jém tánixpáppɨc sɨŋyucmɨ. Je̱mpam ijaychacne jém librojo̱m jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ. Nɨmpa Dios: Mimicht́am miIsraelpɨc mipɨxiñt́am, mich d́a inicca jém ani̱mat iga aŋwadáy sacrificio iga anchiiba ɨch aŋwiñjo̱m cuando jáy tawagai̱t́i jém tɨtsɨnaxyucmɨ jém cuarenta a̱mt́ɨy.
43Iŋcópcóbóypa jém watnas Moloc con jém ipuctucma̱stɨc. Inisɨɨbat́im jém watnas Renfán ima̱tsa jém michpɨc iŋwatneta iŋcɨɨmɨ iga iñjɨ̱stámpa. Jeeyucmɨ maŋquebacputtámpa jém iññaxyucmɨ. Maŋcutsattámpa más juumɨ de jém naxyucmɨ de Babilonia.
44Nɨmpa jém Esteban: —Jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam inisɨɨbat́im jém puctucma̱stɨc ju̱t́ accáyt́a̱p jém tsaatabla ju̱t́ jayñeta̱ jém Moisés iŋquímayooyi. Jém puctucma̱stɨc iwat jém Moisés juuts Dios ipɨɨmɨ́y. Iwat juuts Dios iŋquejáy jém co̱tsɨcyucmɨ.
45Jesɨc ocmɨ cuando caum jém Moisés, jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam con jém Josué ipɨctsoŋyaj jém puctucma̱stɨc juuts tu̱m herencia. Ininɨcyaj jém tuŋgac naxyucmɨ iganam it́obáyáy jém tuŋgac pɨxiñt́am iñas. Dios iquebacput jém tuŋgac pɨxiñt́am iga ichi jém nas jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam. Inisɨɨyajpa jém puctucma̱stɨc hasta cuando tsɨ́y jém David juuts aŋjagooyi.
46Dios tsa̱m it́oypa jém David. Je agui iwattooba tu̱m mɨjpɨc tɨc ju̱t́ it́pa jém tanJa̱tuŋ Dios, jém ijɨ̱spáppɨc jém tanja̱tuŋwe̱we jém Jacob.
47Pero jém Salomón, jém David ima̱nɨc, iwadáy Dios tu̱m tɨc, jém mɨjpɨc ma̱stɨc.
48Mex jém yucmɨpɨc Dios d́a i̱pa jém tɨcjo̱m jém watneta̱wɨɨp cɨɨmɨ, juuts nɨm jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ:
49Nɨmpa tanJa̱tuŋ Dios: Sɨŋyucmɨ it́ aŋco̱ñcuy. Naxyucmɨ anaccámne ampuy. ¿Juutspɨc tɨc aŋwadayt́ámpa? ¿Ju̱t́ it́ jém lugar ju̱t́ wɨa̱p anjej?
50¿Que d́a ɨch aŋcɨɨmɨ aŋwat it́u̱mpɨy jém yɨɨmpɨc it́yaj?
51Jesɨc jém Esteban iñɨ́máyt́im jém aŋjagooyiyaj: —Micht́am tsa̱m malotam íña̱nama juuts jém d́apɨc icupɨcpa Dios. Jém iñt́a̱tsɨc d́a matóŋóypa, d́a iŋwattooba juuts miñɨ́máypa jém Dios iA̱nama. Micht́am mijext́im juuts jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam.
52¿Juppɨc jém wiñɨcpɨc profeta d́a imalwadáy jém wiñɨcpɨc tantɨ̱wɨtam? Iccaayaj jém wiñɨcpɨc aŋmat́cɨɨwiñ jém iŋmatnewɨɨp iga miñpa naxyucmɨ jém Wɨbɨc Pɨ̱xiñ jém icutsatnewɨɨp Dios. Sɨɨp jeet́im pɨ̱xiñ mich iŋwadayt́a atraición. Iniccaata.
53Micht́am impɨctsoŋta jém Dios iŋquímayooyi jém tacɨɨjuŋcodayñewɨɨp jém sɨŋyucmɨpɨc pɨ̱xiñ, pero d́a iŋwatta juuts nɨmpa jém aŋquímayooyi.
54Cuando imatoŋyaj jém pɨxiñt́am t́i nɨmpa jém Esteban, tsa̱m ijóycayaj hasta ichɨgaŋjɨyyajpa it́ɨts jém Esteban icuyucmɨ.
55Pero jém Esteban tsa̱m iniit́ jém Dios iA̱nama. Jesɨc ámquím sɨŋyucmɨ, iix ju̱t́ it́ Dios. Iixt́im iga te̱ñ jém Jesús jém Dios iŋwɨ̱mɨ.
56Jesɨc iñɨ́máy jém pɨxiñt́am: —Aamɨ. Ɨch ánix iga áŋáyñe jém sɨŋ. Ánix jém Pɨ̱xiñ jém Miññewɨɨp Sɨŋyucmɨ. Sɨɨp te̱ñ jém Dios iŋwɨ̱mɨ.

Read HECHOS 7HECHOS 7
Compare HECHOS 7:13-56HECHOS 7:13-56