1Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude.
2Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu.
3Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního.
4Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.
5Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne.
6Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího.
7Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží.
8Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš.
9Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil,
10Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému.
11Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.
Žalmy 91
Žalmy 91:1-11