Žalmy 88:3-16

³Vstupiž před oblíčej tvůj modlitba má, nakloň ucha svého k volání mému.

⁴Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

⁵Počten jsem mezi ty, kteříž se dostávají do jámy; připodobněn jsem člověku beze vší síly.

⁶Mezi mrtvé jsem odložen, jako zmordovaní ležící v hrobě, na něž nezpomínáš více, kteříž od ruky tvé vyhlazeni jsou.

⁷Spustils mne do jámy nejzpodnější, do nejtemnějšího a nejhlubšího místa.

⁸Dolehla na mne prchlivost tvá, a vším vlnobitím svým přikvačil jsi mne. Sélah.

⁹Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

¹⁰Zrak můj hyne trápením; na každý den vzývám tě, Hospodine, ruce své před tebou rozprostíraje.

¹¹Zdali před mrtvými učiníš zázrak? Aneb vstanou-liž mrtví, aby tě oslavovali? Sélah.

¹²I zdali bude ohlašováno v hrobě milosrdenství tvé, a pravda tvá v zahynutí?

¹³Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

¹⁴Já pak, Hospodine, k tobě volám, a každého jitra předchází tě modlitba má.

¹⁵Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

¹⁶Ztrápený jsem, jako hned maje umříti od násilí; snáším hrůzy tvé, a děsím se.