Žalmy 78:35-51

³⁵Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:

³⁶(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.

³⁷A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),

³⁸On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.

³⁹Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.

⁴⁰Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.

⁴¹Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.

⁴²Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,

⁴³Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,

⁴⁴Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.

⁴⁵Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.

⁴⁶A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.

⁴⁷Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.

⁴⁸Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.

⁴⁹Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.

⁵⁰Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.

⁵¹A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.