18Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
19Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
20Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
21Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
22Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
23A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.