Žalmy 44:1-14

¹Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující.

²Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.

³Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.

⁴Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.

⁵Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.

⁶V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.

⁷Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.

⁸Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.

⁹A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. Sélah.

¹⁰Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.

¹¹Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.

¹²Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.

¹³Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.

¹⁴Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.