Žalmy 35:4-22

⁴Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

⁵Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

⁶Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

⁷Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

⁸Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

⁹Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

¹⁰A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

¹¹Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

¹²Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

¹³Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

¹⁴Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

¹⁵Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

¹⁶S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

¹⁷Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

¹⁸I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

¹⁹Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

²⁰Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

²¹Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

²²Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.