Žalmy 35:13-23

¹³Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

¹⁴Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

¹⁵Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

¹⁶S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

¹⁷Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

¹⁸I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

¹⁹Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

²⁰Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

²¹Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

²²Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

²³Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.