Žalmy 18:1-13

¹Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:

²Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.

³Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.

⁴Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.

⁵Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.

⁶Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.

⁷V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.

⁸Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.

⁹Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.

¹⁰Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.

¹¹A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.

¹²Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.

¹³Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.