88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
99Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.
100I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.
Žalmy 119
Žalmy 119:88-100