79Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.
80Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.
81Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.
82Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?
83Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.
84Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?
85Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.
86Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.
87Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.
88Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.
89Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.
90Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.
91Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.
92Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.
93Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.
94Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.
95Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.
96Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.
97Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.
98Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.
Žalmy 119
Žalmy 119:79-98