Římanům 7:8-19

⁸Hřích se pak skrze to přikázání chopil příležitosti a způsobil ve mně veškerou žádost. Bez Zákona je tedy hřích mrtev.

⁹Já jsem pak kdysi žil bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil

¹⁰a já jsem zemřel. A ukázalo se, že přikázání, které mělo být k životu, je mi ke smrti.

¹¹Neboť hřích, který se skrze to přikázání chopil příležitosti, mne oklamal a skrze ně mne zabil.

¹²Zákon je tedy jistě svatý a přikázání je svaté, spravedlivé a dobré.

¹³Stalo se mi tedy to dobré smrtí? V žádném případě! Avšak hřích, aby se ukázal hříchem, mi skrze to dobré působí smrt, aby se hřích skrze přikázání stal nadmíru hříšným.

¹⁴Víme přece, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu.

¹⁵Nerozumím totiž tomu, co dělám; neboť nekonám to, co chci, ale dělám to, co nenávidím.

¹⁶Jestliže tedy dělám to, co nechci, souhlasím se Zákonem, že je dobrý.

¹⁷Nyní to pak již nedělám já, ale hřích, který ve mně přebývá.

¹⁸Vím totiž, že ve mně (to jest v mém těle), nepřebývá nic dobrého. Neboť chtění mám u sebe pohotově, ale vykonání toho dobrého nenacházím.

¹⁹Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci, to dělám.