Římanům 12:1-15

¹Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši.

²A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.

³Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry.

⁴Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla,

⁵Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové.

⁶Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry;

⁷Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování.

⁸Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností.

⁹Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému.

¹⁰Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,

¹¹V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící,

¹²Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční,

¹³V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující.

¹⁴Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte.

¹⁵Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.